První dojmy ze San Francisca

Sedime v francouzske kavarne s nazvem „Brioche Bakery“, ktera se nachazi hned vedle Chinatownu. Poradne kolem sebe ani neslysime anglictinu. Ano, zdravim vas ze San Francisca, dalsiho kosmopolitniho mesta. Ted jsme tu druhy den a uz jsme si trosku zvykly, ale prvni dojmy byly zvlastni a nutno podotknout, ze jsme byly dost rozpačité. Prispel k tomu predevsim nas hotel. Respektive jeho poloha. A slovo hotel je vlastne prehnany vyraz. S hotelem to nema nic spolecneho. Jedna se spise o hostel, i kdyz i nad tim by slo take polemizovat. Koupelny a zachod na chodbe by jeste bylo to nejmensi, navic s tim jsme pocitaly, horsi je spis, ze nemame absolutni poneti, kdo v hotelu bydli. Turiste to rozhodne nejsou, zatim jsme videly dve individua a to stacilo. Takze na zachody chodime tak, ze vzycky ta jedna hlida 🙂 Abych uplne neprehanela, jsou tam vedle i nas nejaci ochotni Francouzi. Ale stejne, ten hotel je proste tajemny, protoze je tichy, ma hodne pater a nemate tam o nicem prehled. Navic je take vecne otevreno na terasu, ktera je na chodbe, takze tam dost tahne. Je zima. Ani, zima tu je. Oproti 45 ve Vegas, 34 v LA, nam nyni zdejsich 17 stupnu prijde jako velka zima 🙂 Takze jsme vcera nakupovaly nejake teple obleceni, coz nebyl lehky ukol, ale nastesti jsme nasly nejaky japonsky obchod, a protoze Japoncum je take porad zima, tak tam jsme neco nasly. Na vecer jsme se tedy vratily na hotel a na pokoji nasly neco jako svaba. No, to jsme se moc nesmaly. Predstava, ze tam po nas neco v noci vleze, nebo ze na neco splaneme, nas uplne nepotesila. Taky jsme meli pocite, ze nam nepovlekli ciste postele, nasli jsme tam nejake zbytky vlasu a chlupu, tak jsme sli za recepcnim, at nam to laskave vymeni. No, nastesti vymenil, ale docela nas prekvapila informace, ze jestli chceme, tak nam uklidi kazdy den pokoj. To jako tady neuklizi kazdy den? No jak rikam, k hotelu to ma opravdu hodne daleko.

Jeste jsem se poradne nezminila, proc nam vadi ta poloha hotelu. Coz o to, poloha by to nebyla spatna, je to hned v centru, obchody a vse potrebne mame blizko. Ale ta nase ulice, ve ktere je hotel, je doslova obklopena a obydlena bezdomovci a drogove zavislymi, ci nejakymi dalsimi hruzostrasnymi bytostmi. Ale proste je to zazitek zase no se vracet vecer. Ale ono je to uplne jedno, jestli je den nebo vecer. Tech existenci neubyva.

Ale dneska je krasny den, je slunicko, byly jsme na snidani, u more, na trzich, v Chinatownu, v knihkupectvi, a ted sedime v kavarne a ja mam chvilku casu neco sepsat. Moc na vas myslim, je to narocne nekdy ty presuny a nemela jsem uplne tolik energie na psani, kolik bych si predstavovala, ale ted se to zlepsi. Poznatku a dojmu je porad hodne. Treba jaci to nejsou ekologove ti Americani. Vsechno jedi v plastu a vsechno bali dvakrat do plastu. Treba pribory v restauraci, lzicku ke kafi ve Starbucks, vsechno je zabalene. Chapu, ze je to na jednu stranu hygienecke, ale ten obchod, co u toho vznika, je neskutecny. Nebo dneska jsem slysela jednu pani, jak rika nekomu, ze by mel jet do Ceske republiky (respektive rekla Ceskoslovenska), tak jsme se zastavily a rikame, ze jsme z Ceske republiky, vymenili jsme si par zdvorilostnich frazi a rozloucili jsme se. Za minutku nas dosla, a ze je to vlastne Jehovistka a ze jestli se nechceme prijit podivat na jeji stanek a at urcite navstivime jejich webove stranky. Tak jsme se usmaly a radeji jsme prchaly 🙂

Rozhodne tady neni nuda, je porad co sledovat a na co koukat, porad poslouchame, kdo jakym jazykem mluvi, co rikaji za fraze, jake nosi lidi obleceni, jak se k nam chovaji v obchodech, jak tady zkratko vsechno funguje. To nam prijde velice zajimave to porovnavat, to se v zadnych knihach nedoctete a nepochopite to, dokud tu chvilku nemate sanci byt. A ja jsem za tu sanci moc vdecna. Zitra mame v planu jit na Golden Gate Bridge, ten nejslavnejsi, co tu je, tak snad nebude v mlze, ktera treba vcera byla.

Uz se moc tesime. Jen skoda, ze jsou uplne vyprodane vstupenky do Alcatrazu, tam bychom byvaly moc chtely. A tak nam musi stacit zazitky s mistnimi bezdomovci, kteri maji na kartonech od krabice napsano:“Help, I am hungry.“, ale pritom ma v pohodě boty značky Nike. Tak ja se zase ozvu 🙂

 

 

10 Comments

  1. Opět skvělé počtení….barevné,poučné,vnímavý čtenář je zasažen a vtažen do
    zajímavého a nevšedního prostředí!! Jen tak dál!!!!
    Oscar

    To se mi líbí

  2. Aličko SF je skělé a Golden gate je potřeba přeběhnout tam i zpět, dá se to zvládnout pod půl hodiny. Jinak doporučuji procházku od Cliff House po cestě pro turisty až ke Golden gate – přijdeš k němu z neobvyklé strany a cestou nádherné pohledy…

    To se mi líbí

Napsat komentář