Proč je to někdy s Amerikou složité

14012311_10206920681324683_1172661102_nZdravím všechny své kamarády z jedné Texaské farmy 🙂 A protože víte, jak ráda sepisuji romány,  vybrala jsem dneska top pět věcí, které nejvíce zapříčiňují, ze se letos těsím domu jako nikdy před tím.

Přemýšlela jsem, jak tento příspěvek podat, aby to nevyznělo, že si stěžuji (což opravdu nechci), ale poté, co mi pár z Vás napsalo, jak mi závidí (v tom dobrém slova smyslu), že můžu být zase delší dobu v USA, cítím určitou potřebu uvést věci tak, jak se mají. Ano, cestování miluji a už si bez něj vlastně ani nedokážu můj život představit, nicméně za všemi těmi americkými úsměvy na fotkách (jako například na této :-)), které vysílám do světa virtuální reality, se neskrývají jen pozitiva. Dalo by se to i nazvat takovou menší mystifikací na Vás, což je vlastně celý princip sociálních sítích, to všichni víme, že? 🙂 Po počáteční euforii z cestování se dříve či později na svých cestách dostanete do bodu, kdy stojíte před zrcadlem, koukáte se sami sobě do očí a nechápete, co tady vlastně děláte. Najednou Vám chybí z domova úplně všechno a všichni, a chcete nasednout na první letadlo směr domov. Pocit, že Vám místní, ať jsou sebevíce hodní, nerozumí, nechápou vaši mentalitu a humor, se s každým dnem prohlubuje. Ale nesmíte se tomu moc podávat, ono pak vždycky stačí nějaká maličkost a zase máte radost ze vsech tech zážitku, které Vám už nikdo nikdy nevezme. Aneb jak se dnes moderně říká, musíte vystoupit ze sve komfortní zóny. Jinymi slovy, odloučení od domova Vás stoprocentně naučí vážit si toho, co máme/máte doma. Na následujících pěti bodech jsem se snazila shnrout, proč se mi tak stýská po mé rodné vlasti.

  1. EKOLOGIE – ano mé ekologické srdíčko pláče nad všudypřítomným plastem v restauracích a kavárnách, nad všudypřítomnými 24/7 zapnutými klimatizacemi které jedou na maximum, ať je venku jakkoliv, nad chabými pokusy Američanů třídit odpad, když pak stejně vidíte popeláře, který smíchá obsah popelnice určené na plasty/papír se smíšených odpadem, nad tím, že se zde nepije voda z vodovodu, nad tím, že se jezdí VŠUDE autem, a nad tím, že je to hlavně všem úplně ukradené
  2. PŘÍKAZY – Chcete plavat v jedné půlce bazénu, ale nemůžete, protože tam na vás plavčík nedohlédne, jdete si zacvičit jógu a musíte podepsat třístránkový elaborát, že souhlasíte s případnými riziky, které se během hodiny mohou přihodit, v neděli si nemůžete koupit alkohol, jdete na vyhlídku, a fotky kazí cedule na každých dvou metrech čtverečních, že nemáte chodit za plot, protože je to nebezpečné, turistický průvodce za každou větou dodá „Watch your step“, na záchodech v restauracích je připomenuto, že zaměstnanci si musí umýt ruce (tak to je snad samozřejmost?!), nastartujete auto a počítač vám hned hlásí, ať se na silnici řídíte silničními pravidly…Ano, takhle to tu opravdu chodí. Ještě někdo bude tvrdit, že Česká republika není svobodná země? 🙂
  3. ALKOHOL –téma jako takové dost tenký led, tedy především tady v Texasu. Neříkám, že se potřebuji každý den opíjet, ale ráda si prostě kdykoli při nějaké vhodné příležitosti dám skleničku, dvě, tři…Což se ale tady moc nenosí a obecně to lidé nevidí rádi. Zase jsme zpátky u těch jejich pravidel. Pro zajímavost: nesmíte pít před dětmi pivo, což je pro někoho z České republiky, kde je pivo levnější než limonády, relativně úsměvné. Na občanku se tady ptají úplně každého, i lidem, kterým je přes padesát. A pokud si koupíte nějakou tu lahvinku, dají Vám ji do papírového sáčku, protože prostě jít po ulici s lahví alkoholu v ruce, je pohoršující.
  4. VEŘEJNÁ DOPRAVA – která v některých částech USA prakticky neexistuje. Na to, že si nemůžete zajet vláčkem někam na výlet, jsem si již zvykla, ale ten pocit, že když si potřebujete něco najednou koupit, nebo prostě chcete jen na chvilku někam vypadnout, ale jednoduše nemůžete, protože se nemáte nikam jak dostat, a tím pádem musíte někoho shánět, kdo by Vás tam hodil, je dost frustrující. Ještě někdo si bude stěžovat, že tramvaj má minutu zpoždění? 🙂
  5. NÁBOŽENSTVÍ – obecně nejcitlivější téma ze všech, které dost souvisí s bodem 3. Američané jsou hodně věřící, což naprosto respektuji, ale nalijme si čistého vína, je pro mě někdy těžké si na to zvyknout. Ve školách se učí náboženský vznik světa, před každou větší společenskou akcí se modlí, (některé rodiny i každý den před večeří), v neděli se chodí do kostela, lidé automaticky počítají s tím, že vy věříte také, ptají se, do jakého kostela chodíte vy a jak již naznačeno, nepijí buď vůbec a nebo jen výjimečně alkohol. Jak rikam, pro nas relativne striktni pravidla a nekdy mi prijde, ze je toho nabozenstvi uz vsude moc. Jiny kraj, jiny mrav.

A vyctem bodu by se dalo jeste pokracovat, ale tyhle me prijdou tak nejak nejvic stezejni. Ale jinak se mi tady libi a aby to bylo fer, v pristim clanku ty Amiky zase pochvalim. Oni si to preci jenom zaslouzi. 🙂

3 thoughts on “Proč je to někdy s Amerikou složité

  1. “Fidlovačka” je ševcovské hladítko na kůži nebo přenesený význam pro ševcovskou veselici, návrh překladu “Leather smoothmaker“ – třeba se to bude hodit 🙂

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s